Září je pro houbaře nejkrásnější měsíc v roce. Po ranních mlhách a vlhkých nocích se v lesích objevují hřiby, kozáci i klouzci a košíky se plní rychleji než kdykoli jindy. Houbaření patří k českým tradicím jako knedlíky k svíčkové. víc než sedmdesát procent Čechů vyrazí na houby aspoň jednou za rok a nejedna rodina má své tajné místo, které se dědí z generace na generaci.
Jenže vyrazit do lesa jen tak s košíkem a doufat v nejlepší se nevyplácí. Pár drobností v batohu udělá z houbaření příjemný výlet místo uchozeného odpoledne s promočenýma nohama. Co si tedy sbalit?
Košík, nikdy ne igelitka
Začneme tím nejdůležitějším, co si většina lidí vezme automaticky a přesto v tom dělá chybu. Proutěný košík není jen tradice a hezká fotka na sociální sítě. Houby v něm dýchají, nezapaří se a vydrží čerstvé až do večera.
V igelitové tašce nebo batohu se houby během hodiny zapotí, změknou a začnou se kazit. Z krásného úlovku pak máte doma mazlavou hmotu, ze které se nedá nic udělat. Pokud nemáte košík, sáhněte aspoň po plátěné tašce nebo prodyšné bedýnce, cokoli, co pustí vzduch.
Nůž, na který se často zapomíná
Malá věc, ale při sběru ji využijete u každé houby. Uříznutá houba nenese do košíku hlínu, která by se rozdrolila mezi ostatní úlovek, a hlavně hned na řezu poznáte, jestli není červivá. Ušetříte si tak zklamání v kuchyni, kdy po nakrájení zjistíte, že polovina košíku jde do koše.
Nemusíte kupovat nic speciálního. Úplně stačí běžný kapesní nůž s nerezovou čepelí. V lese je vlhko a houby pouštějí šťávu, takže nerez je v podstatě nutnost. Kratší čepel kolem sedmi centimetrů bohatě postačí a zavírací provedení se bezpečně nosí v kapse.
Dvě rady z praxe. Zaprvé, vyberte si nůž se světlou nebo barevnou rukojetí. Tmavý nůž položený do mechu zmizí během vteřiny a budete ho hledat marně. Zadruhé, uvažte k němu šňůrku a připněte ho ke košíku. Ztracené nože v lese jsou klasika, kterou zná každý houbař.
A ještě jedna věc, kolem které se houbaři odjakživa hádají: ukrajovat, nebo vykrucovat? Dnešní mykologie má jasno, podhoubí nepoškodí ani jeden způsob. Osvědčený kompromis je jasně poznané houby ukrojit a ty, u kterých si nejste jistí, vytočit celé, protože spodní část třeně někdy pomůže při určování druhu. Důlek pak v obou případech zahrňte mechem.
Oblečení, které snese vlhko a klacky
V září ráno mrzne a odpoledne hřeje slunce, takže se oblékejte do vrstev, které můžete odkládat. Do lesa se hodí něco, co vám není líto poškrábat o větve.
Nepodceňte obuv. Ranní tráva je mokrá a v lese se brodíte listím i vlhkým mechem, takže holínky nebo nepromokavé boty jsou lepší volba než tenisky. Mokré nohy dokážou zkazit i ten nejlepší úlovek.
A přidejte čepici nebo šátek. Nejde o krásu, ale o klíšťata, která jsou na podzim pořád aktivní. Po návratu domů prohlídka celé rodiny, zvlášť dětí.
Na houby s dětmi
Houbaření je jedna z mála aktivit, která baví děti i prarodiče. Pro nejmenší platí pár jednoduchých pravidel. Vlastní malý košíček dělá divy s motivací, houby se nikdy neochutnávají v lese, a všechno, co dítě najde, zkontroluje dospělý.
Dobrý trik na udržení pozornosti. Dejte dítěti za úkol hledat jeden konkrétní druh, třeba klouzky. Soustředěné hledání je baví víc než nesmělé bloudění lesem.
A doma začíná ta lepší část
Když se vrátíte s plným košíkem, přijde na řadu kuchyně. Houby zpracujte co nejdřív, ideálně týž den. Čím déle leží, tím víc ztrácejí.
Neomývejte je pod tekoucí vodou, nasáknou a rozbředlí se. Stačí je očistit kartáčkem, utěrkou nebo seškrábnout nečistoty nožem. Na krájení se hodí ostrý kuchyňský nůž, tupá čepel houby spíš mačká než řeže a rozdrolí vám i krásný hřib.
Co s nimi dál? Klasická smaženice s vejci, houbový kuba, polévka, nebo houby nasušte na zimu a máte zásobu na omáčky a polévky až do jara. Kdo má rád zavařování, může zkusit houby ve sladkokyselém nálevu. Vydrží měsíce a hodí se jako příloha k masu.
Než vyrazíte
Sbalte košík, nůž, pořádné boty a vodu, vezměte děti nebo psa a vyrazte brzy ráno, dokud jsou lesy prázdné. Sbírejte jen to, co opravdu zpracujete, a nechte les v takovém stavu, v jakém byste ho chtěli najít příští víkend.
A až se vrátíte, dejte vědět, co jste našli a hlavně co jste z toho uvařili.
